Hlučnost povrchů vozovek se měří kontinuálně metodou CPX (metoda blízké vzdálenosti), zejména v souvislosti s požadavky na nízkohlučné povrchy vozovek. Jde o interakci kolo-vozovka. Hlučnost je závislá na textuře povrchu vozovky, parametrech pneumatik a rychlosti jízdy vozidel. Z toho důvodu se na měřicím zařízení používá referenční pneumatika a měření hlučnosti se provádí při konkrétní rychlosti jízdy.
Používá se také statické, lokální měření hlučnosti provozu na pozemních komunikacích metodou SPB (statistická metoda při průjezdu), která ale zahrnuje další vlivy, nejenom parametry povrchu vozovky. Metoda je vysoce náročná na podmínky měřicího místa, tak aby bylo možné výsledky mezi sebou porovnávat. Podmínku volného akustického pole ve všech směrech od měřicího mikrofonu do vzdálenosti 25 m je velmi těžké dodržet, proto se uplatňuje i využití měření na desce, kdy tak tato podmínka musí být dodržena jen na polokouli před mikrofonem. Pro sledování parametru vlastního povrchu pozemní komunikace je proto vhodnější metoda CPX, která je i v rámci EU metodou převažující. Výsledky měření metodou CPX jsou využívány pro tvorbu národních/mezinárodních předpisů a doporučení, z toho důvodu jsou níže uvedeny informace výhradně k metodě CPX.
Hlučnost povrchu vozovky měřená metodou CPX se vyjadřuje parametrem LCPX:P1 (korigovaná ekvivalentní hladina akustického tlaku A v dB – LAeq měřená metodou CPX dle ISO 11819-2 na referenční pneumatice P1 dle ISO 11819-3), který udává průměrnou hlučnost na sledovaném úseku vozovky, zpravidla délky 100 a více metrů. Podrobnosti a způsob jeho výpočtu je uveden v ČSN EN ISO 11819-2.
Parametr LCPX:P1 se sleduje v rámci ISSDS ČR.
Měřicí zařízení používaná v ČR jsou ve formě přívěsu za vozidlo, osazeného referenční pneumatikou (SRTT typ P1). Mikrofony jsou rozmístěny v předepsaných vzdálenostech od měřicí pneumatiky, která pojíždí jízdní stopu blíž krajnici. Minimální počet mikrofonů jsou dva, přičemž zařízení Centra dopravního výzkumu, v. v. i. jich používá šest.
Měření se provádí při referenční rychlosti 50 nebo 80 km/h a provádí se korekce naměřených dat na teplotu, měřicí rychlost a tvrdost gumy použité pneumatiky.
Podrobnosti k parametrům tohoto zařízení uvádí norma ČSN EN ISO 11819-2, podrobnosti k parametrům referenčních pneumatik uvádí norma ČSN P ISO/TS 11819-3 a korekcím se věnuje norma ISO/TS 13471.
Hodnocení parametru LCPX:P1 se provádí pomocí klasifikačních stupňů 1 (vyhovuje) a 5 (nevyhovuje). Tímto způsobem se hodnotí pouze nízkohlučné povrchy vozovek definované v ČSN 73 6120 (označené zkratkou NH) a vyhodnocení se provádí způsobem uvedeným v příloze 7.P6 technického předpisu TKP 7.
Pro účely srovnání jednotlivých výsledků měření hlučnosti povrchů mezi sebou byly zavedeny následující referenční hodnoty:
- 90 dB pro rychlost 50 km/h,
- 98 dB pro rychlost 80 km/h.
Za obrusnou vrstvu pozemní komunikace se sníženou hlučností lze považovat tu, jejíž hlučnost po pokládce je minimálně o 3,0 dB nižší než stanovená referenční hodnota. Po dvou a více letech od uvedení do provozu lze za obrusnou vrstvu pozemní komunikace se sníženou hlučností považovat tu, jejíž hlučnost nedosáhne stanovené referenční hodnoty, jak je uvedena výše.
Průměrné hodnoty snížení hlučnosti asfaltových obrusných vrstev se sníženou hlučností vůči stanovené referenční hodnotě pro rychlost 50 a 80 km/h v průběhu 10 let od pokládky jsou u vedeny v tab. P6.1 a P6.2 TKP 7.
V rámci Evropské unie byla schválena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/EC (END – Environmental Noise Directive), která se zabývá hodnocením a řízením hluku ve venkovním prostředí a jejím strategickým cílem je snížit počet obyvatel zasažených nadměrnou hlukovou zátěží. Pro uplatňování směrnice END je předepsána jednotná metodika CNOSSOS-EU (Common NOise aSSessment methOdS, směrnice 2015/966/EC). Ta nově vyžaduje pro zpracování strategických hlukových map pracovat i s jednotlivými typy povrchů pozemních komunikací – kapitola 2.2.6. Účinek typu povrchu vozovky. Stanovení národních koeficientů včetně spektrálních korekčních faktorů založených na metodě CPX bylo provedeno ve spolupráci firmy EKOLA a CDV, v rámci zakázky „Akustické vlastnosti nejpoužívanějších povrchů v ČR a jejich implementace do výpočtové metodiky CNOSSOS-EU“.
V rámci CEN TC 227 WG 5 se připravuje nový předpis „Characterisation of the acoustic properties of road surfaces“, který má mimo jiné definovat srovnávací referenční povrch (založený na měřeních povrchů typů SMA 11 a ACO 11 stáří 2-7 let, provedených v rámci EU).
Níže jsou uvedeny příklady vývoje parametru LCPX:P1 (LAeq) v čase pro různé typy povrchů vozovek. Tyto informace byly získány v rámci řešení různých VaV projektů Technologické agentury ČR, zejména č. CK02000121, TL02000258, 2012TE01020168 a TA01030459.
Další ukázky změn hlučnosti vozovek v ČR v čase pro konkrétní typ povrchu na základě opakovaných ročních měřeních provedených metodou CPX jsou uvedeny níže:
Tabulky P6.1 a P6.2 uvedené v TKP 7, uvádějící obvyklé snížení hlučnosti asfaltových obrusných vrstev vozovek v průběhu 10 let, založené na dosavadních výsledcích měření, jsou uvedeny níže:
Metoda CPX byla v rámci evropské normalizační skupiny CEN TC227 WG5 stanovena jako hlavní metoda pro charakterizaci povrchů vozovek.
Na národní úrovni je řešena problematika stanovení hodnot klasifikačních stupňů pro hodnocení hlučnosti povrchů vozovek. Pracuje se na předpise, který by měl umožnit hlučnost povrchu vozovky hodnotit obdobně jako další proměnné parametry vozovek na síťové úrovni pomocí pětibodové stupnice. Klasifikační stupnice však bude mít jen doporučující charakter, např. pro využití v rámci systému hospodaření s vozovkou Tedy při dosažení stupně 5 (nevyhovující) nebude nutné povrch vozovky pozemní komunikace bezprostředně měnit. Klasifikace má správce pozemní komunikace upozornit na aktuální akustický stav.
Dále se pracuje na doplnění dlouhodobých akustických charakteristik jednotlivých typů a druhů povrchů vozovek pozemních komunikací či na sledování nových používaných technologií vozovek z hlediska hlučnosti (např grinding, jemnozrnné uzavřené směsi BBTM 8S).
Copyright © 2024
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.